Strach...

Krátká to ff. Která mě napadla prostě...když jsem viděla, poslední události, nějaké ty spoilery, fotky, atd...Doufám, že opět se vám zalíbí. Koment, by mě potěšil...Ráda, bych věděla, co si o tomto myslíte. No, nebudu již déle hovořit nesmysly. :D A nechám vás v klidu číst.

Název: Strach. AJ: Fear

Jednorázová ff.

Kate&Rick

"Ricku, já mám strach...strach ze všeho. A nevím co s tím dělat." Slzy ji stékaly po tváři. "Pššš, no tak, pojď sem." On přitáhl si ji do náruče a políbil ji tiše. "Řekni mi, co mám teď, dělat? Už, nejsem v bezpečí. A možná ani ty ne. Zatáhla jsem tě do všeho, ohledně mé Matky. Je to moje vina." On umlčel ji palcem přes rty. "Hej přestaň rozumíš, není to tvoje vina. Ty jsi mě do toho nedostala...to já sám. Chtěl jsem to. A navíc, jsem tady Kate, jsem tu pro tebe, lásko. Nikdy tě neopustím...Miluji Tě. Vždy, budu s tebou po tvém boku. Poslyš...Ať se stane cokoliv, jsme v tom oba společně...rozumíš." Pomalu přikývla a objala ho.

"Nevím, co bych bez tebe. Kdyby se ti něco stalo, nemohla bych, už dál." "Zlato, poslouchej, nic se nám nestane. Na něco, přijdeme a jistě to bude v pořádku. Věříš mi?" "Ty víš, že ano." "Zvládneme vše spolu, dobře." "Dobře...Miluji tě, tolik". "Já tě taky. Hej, měly bychom jít do postele...Potřebuješ si odpočinout a já taky. Ráno budeme jistě moudřejší. A něco, už vymyslím, abych tě...tedy abych nás ochránil." "Dobře, jdi na před, za chvilku jsem u tebe" Ne, půjdeš se mnou...Občas jsi totiž moc tvrdohlavá a ráda vše děláš na vlastní pěst. Jenže teď Kate, už nejsi sama...Já jsem tady víš." "Hele, vím že jsi tady a neudělám bez tebe nic, slibuji." "Dobře, pak tedy pojď se mnou." "Fajn, jdeme"

Ona věděla, že nemůže vzdorovat déle. Teď, je s ním...není, už sama. Konečně má někoho o koho se může vždy opřít. Někoho, kdo tam bude s ní vždy ať se stane cokoliv. Někoho, kdo jí miluje nadevše a nedolil by, aby se jí něco stalo. Tiše usmála se na něj...než propletla své prsty s jeho a odkráčely do ložnice společně. Pevně ji objal kolem pasu...a políbil ji na spánek. "Víš, jsem tak ráda, že tě mám. Jsi to nejlepší, co se mi stalo Ricku" "I já jsem rád...teď už spi lásko, musíš si odpočinout. Miluji tě a nikdy nepřestanu." Ona ještě více přitulila se k němu. I kdyby, se něco stalo, nebo by to nezvládla...Na jedno, může být hrdá...a to, že má tohoto muže po svém boku...a že mu dala šanci, aby ji ukázal, co je to skutečná láska. "Ani já ne. Dobrou noc, zlato". Oni políbí se, sladce a velmi pomalu, než upadnou do spánku... a doufají, že vše nakonec dobře dopadne. Protože, ani jeden z nich totiž, nechce ztratit toho druhého.

Jestli by tam byla, nějaké ta chyba, velice se předem omlouvám. :-( Teď, můžu jen doufat, že se vám příběh líbil. :) ♥