Nechci to dítě, část druhá

Je to tady, druhá část očekávané povídky, o které jsem vám říkla, už předtím. Je to spíše takové volné pokračovaní. Takže to nenavazuje tam, kde skončila ona jednorázová povídka.

Bude to asi vycházet v to Úterý a Čtvrtek. Snad i tato čáast se vám bude líbit. Nechám vás tedy, již v klidu číst.

Nechci to dítě, část druhá.

Hodnocení: T prozatím

Druhá část

Kate tu noc nenaspala téměř nic. Její hlava duněla a její mysl byla nervózní s toho, co uděla, až ho dneska zahledne, jak to jen vydrží celý den vedle sebe.

Dneska se do práce trochu opozdila. Seděla za stolem, kontrolovala nějaké důkazy a spisy. Stále se ohlížela na výtah zda se neotevře a vystoupí z něj Rick...ale jak den ubýhal nestalo se tak. Vždy tam byl u ní, někdy i dřive než ostatní. Věděla, co to znamená, je naštvaný a to dost, a nediví se mu, po tom, co vše mu řekla.

Další den prošel jako nic a Rick zase nikde.

Kate, byla ráda z jedné stránky, že nemusí alespoň mluvit o tom, co se stalo. Ale z druhé strany ji docela chyběl...chtěla jeho společnost, chtěla slyšet jeho hlas, chtěla videt jeho smich. Ale tušila, že to tak brzy asi nebude...

Další den uběhl a zase nic. Večer se blížil a Kate nevěděla jak dál...udělala si nakonec malou procházku. Lehký vanek do tváře ji udělal trochu lepe, dneska byl venku docela přijemný vzduch...po chvilce dorazila domu. Jen co vešla cítila nahle takový smutek. Oči se ji zalily slzami. Nevěděla odkud se to vše vzalo. Běžela se trochu oplachnout a převléct. V kuchyni si vzala nějaké ovoce, dneska stejně jako včera a toho totiž moc nesnědla. Ulehla nakonec do chladných listu postele, ale spánek témeř žadný.

Takhle to bylo i další den, Castle zase nikde.

Věděla, že není jiná nožnost. Pokud chce mít trochu klidu, alespoň. Musí jít za ním omluvit se a promluvit si.

U Ricka

Rick si užíval plaže a lehkého sluníčka, i když nijak zvlástě teplo nebylo...zkoušel psát, aby přišel trochu na jiné myšlenky, ale nedařlo se mu. Spanku také moc neměl. Jeho srdce bolelo, cítil jako by se roztrhlo na tisíc kousků, v jeho očích se dal vyčíst smutek.

Zpátky ve mněstě...

Kate, nervózně, ale přeci jen zaklepala na jeho dveře. Cítila, že neví jak začit..nahle červena hlava ji otevřela. Kate těměř oněmněla.

"Ummm, dobrý večer Martho. Doufám že neobtěžuji." Kate koktala lece. "Je Rick doma."

"Och! Drahoušku, poj dál. Ty nikdy neobtěžuješ." Kate se lehce na ni usmála a vešla dál.

"Děje se něco, mezi mým synem a tebou." "Vlastně o nic važné nejde. Je to jen hloupost. Proč se ptáte?"

"No protože Richard mi tu nechal vzkaz, že jede na pár dní pryč potřebuje trochu klidu na psaní...a tak jsen si myslela, že možna se něco mezi vámi stalo."

"Umm, ne nic se neděje...ja vlastně přišla jsen jen trochu poradit se o připadu který řešíme, to je vše."

Kate se to snažila nějak zamluvit. Ani si neuvemědomila, že lehce koktala.

"No když tu není měla bych jít." Kate rychle se zvedla ke dveřm. Marta ji chitila za ruku a promluvila.

"Jsi v porádku drahá" "Samozřejmě jsem"

Dala ji usněv jaký mohla, aby nebylo vidět její smutek který v sobě měla. Poté rychle vešla ze dveři k výtahu a rozbrečela se...

"Jasně nic se neděje. Mě neoklamete nejsem hloupá drahoušku." Zašeptala si pro sebe Martha.

Kate dorazila domu, oči plné slz. Věděla že vše spackala. "Ještě, že Martha si nic nevšimla," zašeptala si tiše pro sebe. Alespoň to si Kate myslela....uběhl dalši den a Rick nic, žadné nové zpravy o něm. Kate pochopila kam jel, neni jina možnost než Hamptons. Její žaludek se cítil, docela slabý, není se čemu divit, když nesnědla prakticky skoro nic v posledních dnech.

No a tohle je konec druhé části. Co říkáte? Jak se vám to zatím líbí? Zdá se, že Martha není tak hloupá, jak si asi někdo myslí. :D Další kapitola, by měla být opět v Úterý. :)

1