Nechci to dítě, část třetí
Je to tady, třetí část očekávané povídky, o které jsem vám říkla, už předtím. Je to spíše takové volné pokračovaní. Takže to nenavazuje tam, kde skončila ona jednorázová povídka.
Snad i tato část se vám bude líbit, jako ty minulé. Nechám vás tedy, již v klidu číst. Jen bych ještě dodala, že tato část, bude trochu emocionální.
Nechci to dítě, část třetí.
Hodnocení: T prozatím
Třetí část
Rozhodla se, že si vezme trochu volna a zajde za nim. Aby si mohly promluvit.
Dalši den, jen, co mohla ihned vyrazila. Cesta nebyla přiliž dlouhá, ale Kate tam byla poprvé takže ji to trvalo trochu déle...měla štěstí, že potkala někoho kdo Castla znal, protože bydlel nedaleko a řekl ji kam přesně jít.
Dorazila tam v podvečer...nervozně seděla v autě, nakonec se ale rozhodla zaklepat a pak se uvidí, co bude dál. Nadechla se několikrat, než udělala ten ťukavý zvuk prvně na zvonek a pak dveře. Castlovy trvalo trochu než se dostal ke dveřím, protože právě vylezl ze sprchy, měl na sobě jen těsné boxerky a tričko. A k tomu lehce vlhké vlasy.
Když otevřel jeho ůsta zůstala jako opařená, vůbec nečekal, návštěvu a už vůbec ne takovou.
"Kate!" Rick zašeptal ťiše. "Co tady dělaš?"
"Chci si promluvit, o tom, co se stalo." "Nechci slyšet nic. Myslím, že jsme si vše jasně řekly."
"Rick prosím, nechápu co se stalo. Proč si se tak naštval. Jde přeci o mně a já nejsem připravená..."
Kate se rozplakala. Poté pokračovala. "Řekni mi proč ti tolik vadí to, co chci udělat. Můžu dál, prosím, chci si promluvit v klidu." Rick chitil ji za ruku zavřel dveře a tahl ji směrem k pohovce.
"Kate podívej se, je to tak, že...je to malé stvoření, když ti život dopřal teď něco takové, neméla bys to jen tak nechat jít, třeba, už nebude další šance zažít něco tak, úžasné. Ale není to ten hlavní důvod. Hlavní důvod je..."
Rick se odmlčel, nevěděl jak začít, slzy měl na krajíčku.
"Meredith, ona byla mladší, když jsme se potkaly. A pak po čase, řekla mi že je těhotná. Bylo těžke ze začátku. Já byl jsem vyděšený trochu, ale pak jsem si zvykl na tu myšlenku být táta. Jenže Meredith nebyla tak nadšena...stále jen chtěla pracovat a bavit se. Ani si neuvědomila že to může dítěti uškodit. Jednoho dne, mi volal doktor, že mám ihned přijet. Když sem dorazil, řekl mi, že málem potratila a musí si dávat větši pozor.
Chvíli byl klid, ale pak stejně si dělala, co chtěla zase. Těsně něž porodila se stalo, něco podobné. Když se Lexi narodila, velmi opatrně jsem ji vzal do náruče. Byla tak sladká, roztomila a tak malička. Hned jsem si ji zamiloval. Věděl jsem, že to bude navždy a od te chvíle budu ji ochraňovat pořád." Rick, otřel si své slzy, ktré mu stékaly po tváři.
"Nikdy jsem to Meredith nedokazal odpustit, i když sem se snažil sebevíce...jediné proč jsem s ní zůatal ze začatku, bylo kvůli Lexi, ale věděl jsem, že to, už niky nebude ono. Až do chvíle, než mě opustila. Neříkam, že jsem byl šťastný, hlavně kvůli Lexi. Ale z druhé strany jsem byl rád, protože jsem věděl, že to s Alexis zvládu a zapřisahal jsem se, že budu ten nejlepší tata a zahrnu ji veškerou láskou, kterou ji mohu dát."
"Omlouvám se Rick neměla jsem tušeni, o tomto. Já přehnala jsem to, vím a je mi to líto. Jen mé tělo, prostě není připraveno ještě. Já prostě nemůžu." Kate se ihned rozplakala.
Její hlas se třásl, ale ona pokračovala dál v mluvení. "Mela bych jít." Kate se zvedla. Rick chytil ji za ruku.
"Je docela pozdě, nenecham tě jít samotnou. Zustaneš přes noc v pokoji pro hosty a je to."
"Ne, Rick to je v pořadku, jsem zvykla chodit tak pozdě. Navíc, bude opravdu lepší, když půjdu. Veř mi"
"Ne, Kate, prosím zůstaň, alespoň dnes." Podíval se na ni prosebně se a navíc smutným výrazem, který se ho ještě držel.
"Dobře, ale jen proto, že je opravdu pozdě a ja jsem opravdu unavená." Rick se lehce usmál, chytil Kate za ruku a vedl ji k pojoji, kde bude spát.
Utřela si své szly, zatím co poslouchala vše, co ji říká. "Umm, takže tady jsou přikrývky zde polštař a ručnik. Koupekna je na proti, kdyby si potřebovala. No, a kdyby něco jen zavolej budu o dva pokoje dál nebo dole v pracovně. Huh, malem bych zapoměl počkej tady, hned ti donesu něco na spaní." "Děkuji, Castle" "Vždycky!" Rick vyšel s pokoje pro nějakě tepláky a tričko.
Kate se rozhlížela po pokoji. Byl docela prostorý. I když tušila, že zajisté tady budou i větší pokoje, než tento. Velké okno, přes které bylo vidět přímo na bazén. Jedna malá skříňka v rohu, trochu větší postel než má ona doma a vedle ní malí stolek s lampičkou. Nahle zacítila, jak se ji opět slzy spustily dolů po tváří. Rychle se je snažila setřít a poté se uklidnit. Stále uvažovala, zda nebyla chyba zůstat tady přes noc. Ale věděla, že nemá jinou možnost. Přešla k okonu a rozhlédla se. Bylo vidět, že bazén, byl perfektně osvětlen. Nepotřebovala ani lampičku, protože pokoj, byl již tak plně osvětlován z venku.
Rick zaklepal na dveře a tím ji vrátil zpátky na zem. "Umm, Kate můžu dál." "Ano" Ryhle si otřela své lehce červené oči. "Tady, tepláky od Alexis. Myslím, že ti budou a tady tričko. Huh, já vím asi bude trochu velké, je to mé oblíbené. Ale nic jiného jsem v této chvíli nenašel." "To je v pořadku, děkuju ti." Lehce usmála se na něj. "Huh, půjdu tedy...jak jsem řikal, kdyby něco, však víš." Přikývla, než viděla jak vytrácí se z pokoje někam pryč.
Tak a jsme u konce třetí části. Čtvrtá, by měla být ve čtvrtek. No jen do toho, jak se vám líbila tato část? Chci slyšet vaše názory. :D
PS: Ohledně té další části...Musím vám říct, že momentálně ji píši, a nemám ještě toho moc. Jsem nachlazená, už celý Víkend doma ležím vše mě bolí, kapesníky ty musím mít neustále u sebe. A mé myšlenky jsou nějak zablokovány a psaní, nejde tak jak bych si přála. Kdyby to ve čtvtek tedy nevyšlo tak, snad se nebudete zlobit, že to bude, až v Úterý.
Komentáře
Okomentovat