Všichni šťastni

Toto je druhá povídka, kterou jsem do chtěla dát než, bude 8 série. Je opět jednorázová. Snad se vám bude líbit. :)

Ještě mám v zaloze jednu třetí, ale ta není hotová, tak nevím zda ji stihnu zveřejnit, měla by být také jedorázová.

Mno uvidím, jak to vše stihnu...a pak snad, konečně by měla, už vyjít ta slíbená povídka(FF), kterou pořád odkládám.

Název: Všichni šťastni

Hodnocení: K, T

Více v celém článku

---

"Oh! Drahý, co se děje?" Martha se zeptala svého syna, který, už několik dní, vypadal sklesle.

"Ehmm, není to nic važné. Jen Kate, měla ten pohovor na Kapitánku a Senátorku. Pořád se nerozhodla. A já jen mám pocit, že vše ztrácím.Víš, pracovat s Kate, bylo pro mně něco užasné. Nebylo to totiž jen pro zábavu, nebo abych ji byl na blízku...samozřejmě, že se mi líbilo být kolem ní a tak...ale hlavní důvod byl, že nám to spolu dobře šlo a vždy jsme byly tak nějak sjednoceni.

Ale teď, mám pocit, že, už to nebude stejné víš. Když bude senátor, tak už nebude pracovat spolu."

"Ach, cháputě zlato, a jsem si jista, že Kate si nakonec zvolí to správné a všichni budeme spokojeni. Ale, proč si s ní vlastně nepromluvíš o tom. Je to přeci tvá žena...měla by jste být otevření a mluvit spolu."

"Jen to ne! Nemohu říct Kate, že nehci aby byla Senátorka, ale raději Kapitánka. Je to její věc a ona se musí sama rozhodnout, co je pro ni lepší. Nehci, aby náhodou jendou byla pak na mně naštvaná."

"Jo, vychovala jsem tě dobře. Ale i tak, měl by si to zkusit a přeci jen mluvit s ní."

"Ne nikdy, to nemůžu. Když bude senátor, tak už nebude pracovat spolu, ale alespoň budu vědět, že si to zvolila protože, to opravdu chtěla.

No a když bude Kapitánka, pak budu rád, protože budeme spolu častěji zase a práce společně nám jde nejlépe. Vždy mě to inspiruje. Ale, musím ji nechat, rozhodnout se samotnou, cítím, že je to tak správně."

"No drahý, když myslíš." Martha poplácala rameno svého syna, než odešla pryč.

Na okrsku

Beckett seděla za stolem v opočívarně a popíjela Kavu. Konečně měla jasno v tom, co chce dělat dál.

Červená hlava se vynořila z poza dveří, zaklepala lehce. "Můžu dál?" "Jistě, stalo se něco."

"Nic važné, jen mě trapí Rick. Poslední dobou je trochu skleslý a ani psaní se nevěnuje tolik. Myslím, že ho trochu trápí, co bude dál."

"Co tím myslíš, Martho?" "Tvá práce? Víš, když je stebou, je štastný. Nikdy jsem mého syna neviděla, tolik nadšeného pro něco. Za ty roky, co je stebou se hodně změnil, a to k dobrému. On ví, že není právý policajt ani nic s toho, ale řešení přápadu s tebou, je to co mu pomahá...dokonce říká, že jste dobře sehraná dvojka. Vždy ho inspiruješ nečím. Bojím se, že když nebude moci opět pracovat s tebou, bude se cítit na nic. Já vím, že nemám právo rozhodovat za tebe, ani bych se neměla plést do toho. Richard, to taky nechtěl. Ale trapí mě to a nedokážu ho vidět takto."

"Huh, je mi líto Martha, Rick a já, no v posledních dnech jsme o tom vůbec nemluvily. Myslela jsem, že je v pořádku. Proč mi vlastně něco neřekl? Nebo alespoň naznačil"

"Och! Drahá, víš jaký je. Nechce, na tebe tlačit. Pochop nechce si vyčítat později, že tě nutil k něčemu, kde nejsi šťastná."

Kate se vynořily drobé slzy s očí. "A to je jeden z mnoha důvodů, proč ho miluji. Je tak užasný. Někdy si říkám, že je až příliš dokonalý pro mně."

Martha objala ji. "Děku ji ti Kate, za to, že děláš mého syna tak šťastného. Jsem tak ráda, že tě potkal. Nemohla bých mít lepší nevěstu, než si ty." Kate opět upustila pár další slz.

"Chci, aby jsi mi pomohla Martho. Potřebuji večer schomáždit celou rodinu. Chci jim říct své rozhonutí, které jsem dneska ráno učinila."

"Dobře udělám vše pro to, abychom se večer všichni sešly. "Díky, Martho." Usmála se lehce na ni. Martha rozloučila se a pak odešla domů, dokončit věci na večer.

Jak hodiny ubýhaly, Kate sebrala si věci a jela z práce rovnou domu. Rick, byl mimo protože měl dněska schůzku s Paulou, něco kvůli knize a tak říkala Martha, že se trošku opozdí...Pro Kate to bylo super, alespoň měla čas připravit vše na rodinou večeři.Převlékla se do něčeho jednodušího a pohodlnějšího.

Vběhla do kuchyně a ihned si připravila věci na vaření. Poprosila Marthu, aby zatím prostřela na stůl a donesla nějaké víno. A tak i udělala! Kate, mezitím začala vařit houbovou omáčku a těstoviny.

Sotva to dokončila, skočila se převlést...dala na sebe jen lehké tmavě-modré šaty.

Jen co je dala na sebe zaslechla hlasy přichazející s Kuchyně. Věděla, že to musí být Rick a Alexis, ihned po chvíli dorazil i její táta.

Konečně bylo vše nachystáno, seděly za stolem a jedly tiše. Rick, nemohl stále odtrhnout oči od Kate. Byla tak perfektní v těchto šetech. "Je o opravdu výborné, darahá." Všichni souhlasily, oprvaud jídlo chutnalo skvěle. "Děkuji vám." Zašeptala tišeji.

Kate zacinkala na skleničku, aby všichni věnovaly pozornost, tomu co chce říct.

"Ummm...Takže jak víte v těchto dnech jsem dosti dlouho přemýšlela nad dvěma věcma. Rozhodovala jsem se, zda být Kapitánka nebo Senátorka. Dneska ráno, jsem konečně dospěla k rozhodnutí. Oficiálně jsem se stala Kapitaném Dvanáctého Okrsu. Od pondělí konečně nastupuji do této nové funkce." Všichni ji blahopřály až na Ricka zatím...Ten sledoval svou ženu v užasu. Nakonec se vzpamatoval a v rychlosti ji pogratuloval. Poté zašeptal do ucha.

"Ehmm, můžem mluvit na chvilí sami." "Jistě" Kate šla s Rickem do pracovny.

"Děje se něco?" "Huh, já jen...Matka s tebou mluvilo, co? Říklal jsem ji ať to nedělá, že je na tebe jak se rozhodněš. Jesli chceš mýt Senátorka, nevadí mi to. Budu tě podporovat vždycky."

"Já vám, zlato. Jsi nejlepší manžel nasvětě. A já...máš pravdu tvá matka se mnou mluvila. Ale já už dřív jsem byla rozhodnuta být Kapitánkou. Navíc, co pak si myslíš, že bych tě nechala samého na odělení, teď když příjde nová posila."

"Huh, Kate ty víš, že ja, nechci žadnou jinou, než tebe." "Mhhhm,vím. Ale jistota je jistota. A teď, bychom měli jít zpátky, než si budou myslet kdoví, co." Kate se usmála stiskla mu polibek a poté táhla ho zpátky do kuchyně."

Té noci oslavovaly dost dlouho. Poté milovaly se něžně, než usnuly zabaleni v náručí.

Rick cítil tolik štěstí, že opět bude moct pracovat s Beckett, jako dříve. Kdyby bylo na něm, samozřejmě podpořil by ji i jako Senátorku...I když by spolu, už tolik nebyly. Ale být Kapitátkou, to znamenalo, že bude více času travit s ní a budou řešit případy, jako to dělají vždy, společně...Protože jen společně, jim to jde nejlépe.

A je tu konec této FF. Líbila se vám? Předem se omlouvám, pokud jsou někde nějaké chyby.