Nechci to dítě, závěrečný epilog

Hello. Je to tady, slibovaný Epilog, druhá půlka...Nebo by se dalo říct, podlední kpitola tohoto příběhu.

Přiznám se, že mi bude chybět tento příběh. Příjde mi, že nějak rychle to vše skončilo. :D A přitom jsme měly, krásných jedenáct kapitol + epilog. rozdělen do dvou částí. :)

To je tedy něco. :D Ano pravda nědo, si říká nic moc. Ale původně jsem plánovala jenom pár kpitol a nakoec, jsme skončily, až tady. :-P Ale dost, vzpomínaní a dalšího mluvení.

Nechci vás déle zdržovat. Jen vám přeji krásné čtení. Snad se vám koncec bude líbit. :) Moc mě těšilo psát tento příběh, a jsem neskutečně ráda, že jste ho četli a komentovali...

A taktéž doufám, že se vám budou libit, i jiné příběhy, které snad v budoucnu napíši.

Nechci to dítě, Konec

Hodnocení: Tato kapitola je hodnocena T, M

V předchozí části...

"Omlouvám se, že jsem se tak zdržel. Ale chystal jsem horkou koupel pro nás oba. Myslel jsem, že trochu uvolnění nezaškodí.

"Mhhmm, rozhodně musím souhlasit." Chytil ji za ruku…Vzal ji do náruče a opatrně odnesl do ložnice. "Rick, já můžu chodit." "Já vím, ale chci, abys měla veškeré pohodlí." Políbil ji na rty. "Už vím, proč tě vlastně tak miluji." Pomohl ji do vany. Oba se tam usadily na chvíli. Rick pohladil něžně, břicho několikrát. Když cítily, že spánek vítězí nad nimi, oba se opláchly, usušily a ulehly do postele, schouleni k sobě.

Více v celém článku...

---

Epilog druhá polovina...Konec!

O tři měsíce později

"Tak tedy dobrá, řeknu vám, co je se mnou jinak. Už nemusíte spekulovat." Kate chytila Richardovu ruku do své a poté mrkla na něj, pro ujištění, že je čas říct, co se děje. Když viděla, že souhlasí. Oba společně zašeptaly. "Budeme mít dítě." Nejprve všichni zůstaly lehce v šoku, ale po chvilce, jim gratulovali, radovaly se s nimi…

Nejvíce nadšený byl James. Měly strach, že možná bude naštvaný, nebo spíše zaskočen a kdo ví co, ještě...Ale nečekaly, že bude tolik nadšen. Poté, co všichni hosté odešly domu, zůstaly jen Kate s Rickem a James. Alexis šla, někam pryč a Martha měla ještě rychle dokončit nějakou práci v divadle.

"Takže budu mít bratříčka, nebo sestřičku. To je tak skvělé. A kdy ho uvidím, bude to brzy, že ano."

Rick poklekl k synovi. "Poslyš, jsme rádi, že si nadšený, ale také ti musí říct, že hned tak to nebude…Chce to ještě pár měsíců, než bude konečně mezi námi. Ale jsem si jistý, že to vydržíš."

"Nechce se mi čekat, já bych raději, aby tady byl hned. Ale protože, to říkáš ty, pokusím se to vydržet. Můžu se dotknout bříška"

"Samozřejmě, že můžeš, ale opatrně. "Kate si sedla na pohovku, Rick vyzvedl Jamese a posadil ho vedle ní, ten se opatrně otočil a přiblížil ke své matce a pohladil několikrát její břicho.

"Mami, myslíš, že mě slyší?" "No, já myslím, že ano." "To je dobře, protože mu chci říct, že jí nebo jeho mám moc rád a nemůžu se dočkat, až jeho, nebo ji uvidím. Klidně může být i v mém pokoji, já se o něj, nebo o ni postarám.

Kate se neubránila pár slzám, které nijak nedokázala zastavit. "Pojď sem." Objala svého syna pevně. "Mám tě tak ráda zlatíčko, nikdy na to nezapomeň."

"Mami, rozmačkáš mě." "Je mi líto zlato, máma jen potřebovala pevné objetí, aby si věděl, jak tě má moc ráda."

Zasypala jej ještě několika polibky, než ho předla Rickovy, který ho vedl vykoupat a poté rovnou do postele.

"A proč musím tak brzo spát, nemůžu ještě zůstat vzhůru s tebou a mamou."

"Není to brzy Jamesi, je 21:30. Jindy v tuhle dobu, už dávno spíš." "Já vím, ale nedokážu usnout, musím stále myslet na to, že budu mít bratra, nebo sestru. Jsem tak šťastný. Myslíš, že i maminka, je tak moc nadšená jako já." "Ani nevíš, jak nadšená je. Někdy se mi zdá, že mnohem víc, už ani nemůže být."

Rick se na chvilku zasnil!

Flashback.

Rick se vrátil zpátky v čase…Usmíval se při vzpomínce, kterou si právě vybavil. Bylo to jen pár dní poté, co Kate zjistila, že je těhotná.

Kate vyšla s pokoje svého syna, šla směrem k manželovi.

"Je vše v pořádku. Ty pláčeš."

" To nic není. Jen jsme se s Jamesem tak bavily a prostě náš syn je tak úžasný a chytrý. Ricku, já budu opět matkou."

Kate si utřela své slzy a usmála se na pomyšlení, že bude opět matka…

" A tentokrát jsem tak nadšena a hrozně se na to těším. Měl jsi pravdu ve všem, co jsi říkal, je úžasné být matkou. Málem jsem to vše ztratila, byla jsem tak hloupá. Já…"

Kate měla opět slzy v očích. Rick ihned zabalil jí do náruče, aby ji utěšil. " Pššš, už je to za námi. Nakonec si se rozhodla správně a to je nejdůležitější."

Rick vždy věděl jak najít ty správné slova, aby ji uklidnil. Kate se odtáhla a usmála se lehce na něj.

"Díky, za to že jsi. Jsi v mém životě to nejlepší, co se mi mohlo stát." Políbila ho ne rty a zašeptala. " Miluji tě."

Usmál se na ni, než táhnul ji z kuchyně směrem do ložnice. Přitáhl si ji pro polibek, než se sehnul a pohladil břicho něžně a políbil ji ho se vší láskou.

"Táta tě tolik miluje. Už se nemůže dočkat, až tu budeš a bude tě držet v náručí." Zašeptal a přitom nadále hladil bříško.

Kate jen sledovala svého manžela v úžasu, než vytáhla ho k sobě pro vášnivý polibek. Tolik lásky ještě nikdy neviděla. Jen Rick, ji tohle vše mohl dát. "Chci tě", šeptala k němu. Reagoval okamžitě. Milovaly se pomalu a docela dlouho. Jako vždy Rick, uctíval celé její tělo. Nakonec usnuly vyčerpáním.

Později té noci!

Cítil jak se chvěje zimou a všim si, že deka nebyla pořádně rozdělaná. Její oči byly vlhké, jako by od pláče. "Hej, co se děje! Stále se trápíš kvůli tomu, že si chtěla jít na potrat? " "Přiznám se, že, tak trochu ano! Byla by to největší chyba v mém životě." Kate se rozplakala při pomyšlení, na to, jakou hloupost, chtěla tehdy udělat.

"Pššš! Jsem tady s tebou, lásko. Vždy tu budu. Jen se uklidni mé srdce. Hlavní je, že nakonec jsi to neudělala. A podívej se, máme krásného zdravého syna. To je hlavní, můj anděli." Přitiskla se k němu, jak nejvíce to šlo. Otřela si zbytek slz.

"Děkuji ti, za trpělivost semnou, za lásku kterou mi dáváš, za podporu v dobrých i špatných časech. Za to, že jsi mi ukázal, jak může být život krásný, hlavně když jsem po tvém boku a nikdy jsi mě neopustil, i když bych se tomu nedivila po tom všem, jak hloupě jsem se chovala. Miluji tě, mé sluce....Navždy!"

"Navždy!" Usmál se na ni. Než se odsunul, aby vytáhl, ještě víš přikrývku přes ně.

Položila mu opět hlavu na jeho hruď. Hladil jemně její vlasy, poté stiskl ji měkký polibek a šeptal ji "Dobrou noc, lásko." "Dobrou, Rick. Miluji tě." A s tím oba nakonec usnuly klidným spánkem, až do rána.

Konec Flashbacku!

"Jsem tak rád." "To je dobře. Je čas jít opravdu spát Jamesi. Dobrou noc, synu." "Dobrou tati." Kate přišla také dát dobrou noc svému synovi. A poté se s manželem vydaly oba rovnou do postele.

Opět…O několik měsíců později.

Rick, cítil, že se blíží den porodu. I když Kate měla ještě týden a stále mu opakovala, že je čas. "Říkám ti, že máme ještě čas. Pojď zpátky do postele. Chci, aby ses ke mně přitulil, jako to děláš vždy."

"Dobrá tedy, hned jsem tem. Jen ještě vložím tyto tři věci do tašky." "Rick, říkala jsem ti, že máme ještě pár dní čas." "Ano já vím, ale znáš to, jistota je jistota."

Když zabalil snad vše potřebné, vklouznul opět zpátky do postele a přitulil se ke Kate. "Miluji tě, lásko." Položila hlavu na jeho hruď a po chvilce i s úsměvem na tváři usnula.

Probudila se ještě té noci. Mrkla rychle na hodiny vedle sebe, kde stálo 5:00 ráno. Cítila lehké tlaky v břiše. Několikrát se nadechla a vydechla zhluboka. Když cítila, že ani po pár minutách to neustalo, spíše naopak jako by se to stupňovalo. Nedalo ji to a nakonec probudila svého manžela. "Mhhmm. Co se děje?" Promluvil Castle rozespale. "Myslím, že si měl pravdu s tím, co jsi říkal. "Je čas Rick." "Cože čas?" Náhle si uvědomil, o čem to mluví. "Ó můj bože. Říkal jsem ti to." Kate ucítila ostrou bolest, která ji zasáhla. "Rick, je to silnější každou minutou." "Dobře, jen se uklidni a dýchej, zhluboka. Hned jsem zpátky."

Rick vyskočil s postele a běžel se rychle obléct. Vzal to první, co uviděl, ani si neuvědomil, že si oblékl tričko naopak. Popadl tašku, kterou dříve nachystal a rychle běžel zpátky ke Kate.

"Dobře, jsem tady, snad máme vše. Je načase jít." Pomohl své ženě vstát a pak přemýšlel, kam dal klíče od auta.

"Zlato nevíš, kde mám klíče. Jsem si jist, že jsem je nechal na stole v pracovně včera." "Kdyby je tady nechal, byly by tady, ale nejsou. Dal si je do obýváku, vzpomínáš." "Ale, já byl jsem si tak jist, že jsem je měl tady."

Rick, vážně není čas dohadovat se. Protože pokud si nepospíšíme, pravděpodobně porodím tady." "Máš pravdu, omlouvám se, lásko."

Vzal její kabát a jeho bundu. Stiskl ji ještě rychlí polibek na čelo a poté pomalu s ní šel do auta a rovnou na kliniku. Ihned poté co dorazily, Rick zavolal své matce, aby pohlídala Jamese. "V pořádku synu neboj se, postarám se o něj. Až vše skončí, zavolej mi, jak to dopadlo." "Dobře matko, zavolám ti pak." A s tím Rick, zavěsil a šel zpátky ke své ženě.

"Kate jak se cítíš?" "Co pak to nevidíš. Hrozně to bolí a jsem nervózní."

"Promiň, vím, hloupá otázka. Já jen chtěl vědět, jestli něco nepotřebuješ. A…" "Ne, ne, neomlouvej se, není to tvá chyba, to jen hormony a vše okolo. Víš, jen bych to chtěla mít vše, už za sebou."

"Já vím, doktor říkal, že ještě chvíli a pak naše princezna, už bud tady s námi. Jsem tak nadšený!"

"Já taky, nemůžu se dočkat, až si ji podržím. Bude to jako s Jamesem, pamatuješ, když jsem jej uviděla prvně. Moje srdce téměř roztálo."

"Pravda, vzpomínám si, jako by to bylo teprve včera. Vidíš, usmála ses."

Políbil ji na čelo. "Miluji tě! A to se nikdy nezmění. Chci, abys věděla, že vždy budu po tvém boku, děj se, co děj. Hlavně klid, všechno brzy skončí, a pak, už jen budeme vzpomínat na vše s úsměvem. Nejdůležitější je, abyste ty i malá, byly v pořádku." Poď sem, přitáhla si ho k sobě, pro rychlí polibek. "Miluji tě."

Měl ve všem pravdu jako vždy, už se nemůže dočkat, až bude mít své maličké v náručí a zahrne jej svou mateřskou láskou.

Netrvalo to dlouho, co nakonec přivedla na svět malou rozkošnou holčičku.

O tři hodiny, později

Rick mezi tím, co spala, zavolal všem, že je Kate i malá v pořádku. A pak, se od ni nehnul, ani na krok.

Kate se probudila, zatím co Rick seděl vedle ní a držel dcerku v náručí.

"Ahoj, krásko! Jsem rád, že jsi vzhůru. Někomu si, už moc chyběla. " "Ahoj!" Kate, se na něj lehce usmála.

"Hej podívej, kdo se nám to právě probudil. Ta nejrozkošnější princezna. Chceš slyšet tajemství, tahle maličká, si ihned získala mé srdce. Je ti tak podobná, dokonce má i tvou barvu očí. Chceš si ji podržet? Myslím, že si ji stejně jako já, okamžitě zamiluješ. Víš, jak se říká, láska na první pohled. Myslím si, že v tomto případě, to platí doslovně."

"Tak, už mi ji podej." "Dobře, ale opatrně ji chytni nejprve za hlavičku a pak ostatní." "Castle, jestli jsi nezapomněl, už jedno dítě máme. Takže vím, co dělat."

"Promiň, já vím, je to hloupost. Jen, je tak křehká, roztomilá, a drobounká, prostě mám o ni strach. Je to rozumné, když máš dceru, že se o ni trochu víc bojíš. Když se narodila, Alexis, měl jsem to podobně. První, co jsem chtěl, bylo ji chránit a nedat ji nikou z mé ruky…Víš, tolik jsem se o ni ze začátku bá. Až po pár dnech, jsem si začal zvykat na to, že ji nemůžu mít neustále u sebe.

Kate se rozesmála. "Jsi blázen, víš to. Ale i tak tě miluji. A teď, podej mi naši dceru ihned, jasné." "Dobře, dobře, tady ji máš."

Sotva ji chytla, jako by cítila, jeho slova. "Páni, měl pravdu, je tak roztomilá a tak maličká (řekla si pro sebe). Ahoj, moje malá princezno, tady je máma. Jsi tak rozkošná."

Rychle zasypala ji několika polibky. Uteklo několik minut, kdy si malou povídaly, hrály, smály se…Poté, co Kate, cítila únavu, Rick ji vzal malou z náruče a zanesl do postýlky.

Později odpoledne, přišly na návštěvu ostatní. Nejprve Martha s Jamesem, a Alexis, pak i kamarádi s okrsku. Všichni, jim gratulovaly, a opakovaly jak je maličká rozkošná a, že se dost podobá na Kate. Později přišel doktor a řekl jim, že si je přes noc raději nechají tam, pro jistotu. Pokud vše půjde dobře, zítra můžou odejít domů.

Rick, je nechtěl nechat ani minutu o samotě a tak se rozhodl, že s nimi zůstane přes noc, i kdyby měl spát jenom na židli.

Druhý den ráno, poté, co je doktor zkontroloval a řekl, že je vše v pořádku, se vydali všichni společně domů, kde je také čekalo malé překvapení. Jen co vešly dveřmi, zahlédli malí nadpis.

"Vítej doma maličká", vedle viselo pár balónků a na stole velký dort. Všichni najednou řekly: "Překvapení."

Kate se nedokázala ubránit slzám. Všem moc poděkovala, za takovéto přijetí. Všichni si sedli, chvilku si povídaly, dali kousek dortu, připily si a pak se pomalu loučily. Martha a Alexis, měly ještě nějaké věci k dokončení, Lanie, Esposito, Ryan, Jenny, také, usoudily, že je na čase, už jít…A tak nakonec, zůstaly sami jenom, Kate, Rick, James, a jejich malá princezna.

"Já navrhuji, abychom malou uložily do postýlky. Je přeci jen unavená a potřebuje teď odpočívat a ty by si měla také odpočívat miláčku. Takže co, jít zkontrolovat pokoj, který jsem nechal připravit." Ozval se Rick

"Nechal jsi připravit?" "Ano dokončil jsem všechny věci, na kterých jsme se domluvily. No teda nedokončil jsem to přímo já osobně, ale Ryan a Esposito a také ostatní pomáhaly, ale já jsem je navigoval, to je také dost důležité

"Souhlasím, je to důležité." Šibalsky se na něj usmála. ˇPojď sem." Táhla jej k sobě, pro rychlý polibek a poté se vydaly do pokoje.

První dny byly chaotické, ale poté, co si začaly zvykat, šlo to celkem dobře.

Ani se nenadály a uběhl přesně rok, co byla maličká doma.

"Nemůžu uvěřit, že už je to přesně rok, co je maličká doma." "Pravda přijde mi to jako včera, co jsem přišla z nemocnice."

"Myslíš, že se jí ta oslava bude líbit. Já vím, je ještě hrozně malinká, aby si to pořádně užila, ale i tak, chci, aby měla jen to nejlepší." "Rozhodně se jí to bude líbit, jsem si jistá. Bude mít tu nejlepší oslavu, jakou si dokáže někdo představit. A navíc, stačí, že James, se tolik těší. Cítím, že to opravdu bude skvělá oslava. A teď myslím, že bychom se měli jít rychle připravit. Ostatní, tady budou co nevidět." Rick se koukl na hodiny. "Páni, máš pravdu. Měli bychom si pospíšit."

Martha, Alexis a Jamesem, mezi tím, co se Kate a Rick převlékaly a kontrolovali Emily, pustila hosty dál.

"No konečně jste tady. Hosté již čekají." Ozvala se Martha. "Omlouvám se, matko, ale museli jsme ještě zkontrolovat Emily."

Kate mezi tím, pozdravila hosty a vzápětí, se k ní přidal i Rick. Smích se rozléhal snad všude. Poté, co se všichni hosté skvěle bavily, nastal čas, aby Rick přednesl krátký přípitek. Cinkl jemně o skleničku.

"Ehmm, takže věnujte mi prosím pozornost. Jistě víte, proč jsme se tady všichni sešly. Je to kvůli téhle malé princezně, která dneska oslavuje přesně jeden rok.

Už od mala jsem snil o velké rodině, no nakonec jsme byly s matkou sami dva. Později jsem, měl to štěstí, že jsem měl Alexis…moje dýně, byla a stále je moje všechno.

Vždy jsem doufal, že se mi podaří mít i další dítě, ale bylo to velmi složité, jelikož jsem nikdy nenašel tu správnou partnerku pro sebe a pro dítě…trvalo to dost dlouho, než se stal onen malý zázrak a já našel, ženu svých snu. Ano, ženu svých snu…Katherine!" Podíval se na ni něžně. "Byla to okamžitá láska. Možná to trvalo nějaký čas, než jsme si oficiálně přiznaly, že oba cítíme lásku k sobě navzájem. Ale musím se přiznat, že to čekaní, stálo za to…protože teď mám přesně to, co jsem vždy chtěl. Dokonalou, ženu a k tomu dvě krásně děti a za nic na světě bych to neměnil."

Byla tak dojatá tímto prohlášením. Nakonec mu věnovala malí úsměv, přitáhla si jej k sobě a políbila ho. "Miluji tě!" Zašeptala mu a znovu jen políbila, avšak nechaly si unést víc, než bylo vhodné…Líbali se, líbali jako by byly úplně sami, dokud neuslyšely jemné kašlání. "Fuj! To je, ale nechutné. Mohly byste si to nechat na později." Ozvaly se ostatní. Oba lehce zčervenaly, odtáhly se od sebe a rozesmály. "Omlouváme se." Zašeptaly společně.

Po pár skleničkách a pořádných porcí dortu, nastal čas loučení. Nejprve to byla Jenny a Ryan, kteří jim ještě jednou popřáli, než odcházely a pak Esposito a Lanie, poté i Martha a Alexis, která ještě musela dokončit nějaké věci do školy…

Kate šla malou okoupat a poté dát do postele. Rick, šel mezitím nahoru, aby uložil Jamese.

Poté, co mu dal pyžamo a uložil jej do postele, vzal si knihu a začal čít. Kate, přišla právě včas, aby mu stihla alespoň zašeptat dobrou noc. Zasypali jej několika polibky, než odešly do svého pokoje.

Oba se převlékly do pyžama a pak šli zkontrolovat Emily, která již spokojeně v postýlce spinkala.

"Je tak rozkošná. Nemůžu ji přestat sledovat. Nejraději, bych ji měl u sebe navždy a nedovolil bych aby, se k ní kdokoliv cizí přiblížil…Tím mám, namysli hlavně kluky, nepřijde s nimi do styku, alespoň dokud nebude mít tak 30 a i to je hodně brzy."

Kate se nedokázala ubránit smíchu. "Ty jsi můj hlupáček a to je jeden z mnoha důvodu, proč tě tak miluji." Zašeptala mu předtím, než dal své dceři několik lehounkých polibku na čelo a pak se pomalu odebraly pryč, aby ji neprobudily.

"Dneska, byl nádherný den. Oslava byla skvělá. A ty jsi byla úžasná! Říkal jsem ti, že budeš nejlepší matkou na světě. A vidíš, měl jsem pravdu! Kate se jemně usmála. Pojď sem." Rick si ji k sobě přitáhnul a políbil na tvář "Miluji tě, tak moc." Zašeptal ji!

Opětovala mu jeho polibek a poté položila hlavu na jeho hruď, jako to dělá téměř pokaždé. Přitáhl si ji více k sobě a pak oba společně zavřely oči a snažily se usnout.

Možná, že to nebudou mít pokaždé snadné, možná se někdy objeví nějaké překážky, ale dokud budou všichni držet spolu, pak dokážou překonat vše.

Vpřípadě, že jsi se ztratil v příběhu, doporučuji ti přečíst alespoň předchozí kapitolu

Předchozí kapitola.

Pokud máš, ale zájem o celý příběh, tady dole, najdeš všechny kapitoly až do čísla 11+ epilog!

↓

1|2|3|4|5|6|7|8|9|10|11-1|11-2|Epilog první část.

Doufám, že se vám překvapení líbí. Nakonec mě řekněmě nakopla můza, já našla konečně ty správné slova na závěr.

A je to tady definitivní konec této povídky. Děkuji vám za všechno. :) Vážně mě bavilo psát tuto povídku. A jsem moc ráda, že jste ji četli. :)